Co je třeba vědět při diagnostice o zvířeti

Práce se zvířetem se zdá složitější než s člověkem. Člověk řekne, kde má problém, popíše typ bolesti. U zvířete to není možné, ale lze u něj snáze než na člověku detekovat markantní příznaky důležité pro správný výběr preparátu. Lze provést poměrně snadno i amatérskou prohlídku zvířete, která odhalí nesrovnalosti oproti předchozímu zdravotnímu stavu. Stačí někdy najít jen jeden příznak a soustředit se pak na příznaky, které jsou s ním obvykle spojeny. Na tomto principu pracuje program Domácí poradce nově instalovaný na veterinárních stránkách www.medistat.cz , který vás takovouto prohlídkou povede až k výběru optimálního preparátu.

 Je nutné vědět, na co by se měl majitel nebo chovatel při prohlídce zvířete soustředit. Musí zvíře dobře znát, aby věděl, co je u něho normální a běžné – aby získal standard, podle kterého bude hledat odlišnosti.

Nejprve je třeba posoudit chování. Všímat si, kde zvíře tráví čas, jestli dodržuje svůj obvyklý denní režim, jak reaguje na okolí včetně svého chovatele. Je potřeba posoudit chuť k jídlu, změny chutí. Jeho postoj, zda není zvíře shrbené, a pohyb, zda například nekulhá, chůze není strnulá apod.

Další prohlídka se týká kvality srsti nebo kůže, jestli není zježená, bez lesku, nepůsobí špinavým dojmem, nebo není příliš mastná a nebo na ní nejsou viditelné nějaké kožní změny. Následuje prohlídka sliznic, zda nenajdeme výtok, zda nejsou zarudlé, nebo naopak nápadně bílé. Nesmíme vynechat oči. Posoudit jejich lesk, zda nevidíme šedivý závoj v oku; zarudlé spojivky mají také svoji příčinu.

Všímáme si povrchu těla, kde nám pomůže i hmat, sledujeme otoky, výčnělky nebo naopak prohloubení. Pohmatem zjišťujeme tělíska ve svalovině, na mléčné žláze a v podkoží. Důležitá je jejich konzistence. Může být dřevnatá, těstovitá, rosolovitá a vodnatá (jako igelitový pytlík s vodou). Tělíska pod kůží nebo ve svalovině mohou být také mízní uzliny. Proto je pro laika důležitá symetrie. Pokud jsou tělíska na stejných místech těla vpravo a vlevo, může jít jen o mízní uzliny. Pokud budou asymetrická, bude tam nějaké postižení. Každé narušení symetrie je podezřelé. Stejným způsobem kontrolujeme osrstění; symetrická ztráta srsti bývá v případě postižení vnitřních orgánů, asymetrická souvisí většinou s parazity nebo infekcí.

Velmi užitečným způsobem vyšetření pro naše účely (a přitom velmi málo používaným) je detekování vyzařovaného tepla z určitých oblastí těla. Nejprve zkusíme pomalu přejet rukou nad tělem zvířete ve vzdálenosti asi 2 až 3 cm. V případě zánětu cítíme nad postiženou oblastí vyzařované teplo. V případě degenerativního postižení naopak cítíme jakoby chladná místa. Po tomto distančním vyšetření můžeme přiložit ruku na tělo a zjistit v kontaktu se srstí nebo pokožkou teplé či chladné okrsky. Naopak to příliš nejde. Nejprve tedy bez kontaktu – tento údaj je pro naše potřeby dokonce důležitější, protože takto detekované teplo jde z hloubi těla a na povrchu je teplota změněna jen nepatrně. Teprve potom zjistíme kontaktní teplotu, která spíš naznačuje povrchové postižení. Tolik k obecnému laickému vyšetření.

MVDr. Lubomír CHMELAŘ, Ph. D.