Není na světě bylina, aby k něčemu nebyla - JALOVEC OBECNÝ

 JALOVEC OBECNÝ – Juniperus communis

Spravedlivý, ale drsný

 Jalovec obecný, latinsky Juniperus communis, je stálezelený stromek z čeledi cypřišovitých, který utěšeně roste na celé severní polokouli od Sibiře až po Severní Ameriku. Je velmi houževnatý a vydrží i poměrně kruté podmínky. Málokdo je ochoten postavit se mu do cesty, protože jeho jehlice jsou tuhé a velmi pichlavé; kvůli nim se jalovci vyhýbají nejen lidé, ale i veškerá zvěř. S jalovcem se přátelí snad jen ptáci, kteří si v jeho hustém křoví stavějí hnízda a na podzim ozobávají jeho ojíněné plody. Jalovec v zahradě sice překrásně voní, ale jeho přítomnost nějakým záhadným způsobem (patrně díky výrazným éterickým silicím) blokuje plodivou schopnost hrušní, což se vyplatí vědět, aby si člověk ušetřil spoustu marných zahradnických pokusů. Hrušním jalovec zkrátka nevoní... Jalovcové dřevo je opravdu notně nasáklé pryskyřicí velmi výrazné opojné vůně, a pokud takové dřevo pálíte v kamnech, provoníte široké daleké okolí. Jalovec je ale chráněná rostlina, jeho dřevo se dnes už sbírat ani pálit nesmí. Výjimkou je pouze jalovec rostoucí na vaší zahradě, a to je důvod, proč si ho hýčkat.

Jalovec byl od pradávna považován za magickou rostlinu a účinnou zbraň proti negativitě a mocnostem zla. Byl součástí balzamovacích přísad a rituálních kadidel. Při svátcích se jalovcem vykuřovaly domy pro očistu a odstranění starého. Hranice jalovcového dřeva se pálily při starogermánských pohřebních rituálech jako ochrana před zlými duchy a stejné hořely i před branami měst při morových epidemiích. Do jalovce se tenkrát vkládaly opravdu velké naděje. Jako prevence moru se doporučovalo užívat rozkousané jalovcové bobule zvané jalovčinky. A byl k tomu dobrý důvod. Účinné látky v jalovci mají totiž dezinfekční účinky díky terpenům přítomným v jalovcové silici. Droga dále obsahuje flavonoidy, třísloviny, fytoncidy a organické kyseliny, které mají vliv na podporu látkové výměny, dezinfekci a odvodnění organismu. Z jalovcového dřeva se procesem suché destilace získává tzv. smolný olej, který se používá zevně při chronických onemocněních kůže ekzematického typu. Nedráždí kůži a působí dezinfekčně.

Bobule, které se k léčebným účelům sbírají právě v listopadu, působí diureticky a pomáhají při onemocněních močového měchýře a zadržování vody v těle v důsledku nedostatečné činnosti ledvin. Jalovec zvyšuje jejich aktivitu, a proto není vhodné užívat jej v případě ledvinové poruchy a v těhotenství. Bezpečné je jeho podávání nárazově a krátkodobě. Jalovec je vděčný a účinný pomocník při řadě běžných zdravotních potíží: kašli, nadýmání, ale také při dně a revmatismu. Vnitřně i zevně jej lze použít při degenerativním onemocnění kloubů – artróze. Zvyšuje prokrvení kloubů a díky tomu snižuje jejich bolestivost. Při bolestech pohybového aparátu a neuralgických bolestech je možné použít jalovcovou tinkturu.

Příprava tohoto univerzálního domácího léčebného prostředku je velmi jednoduchá. Hrst zralých jalovčinek zalijeme půl litrem 50% lihu a necháme macerovat 14 dní, poté přecedíme a užíváme po kapkách. Tento “domácí gin” je možné užívat zevně i vnitřně jak při bolestech nejrůznějšího typu, tak při trávicích potížích, pocitu plnosti, nadýmání a při bolestech břicha. Pomůže i při klasickém onemocnění horních cest dýchacích díky dezinfekčním vlastnostem a schopnosti podporovat metabolismus.

Jalovčinky nacházejí hojné uplatnění i  v kuchyni jako koření při přípravě zvěřiny, marinád a do různých kořenících směsí.

Jalovec je prý spojován se spravedlností a prosazováním pravdy, takže pokud se budete prodírat jalovcovým houštím a poškrábete se na celém těle, neznamená to nic jiného, než že si to zkrátka zasloužíte. Útěchou vám může být ale to, že jalovec má obrovskou léčivou sílu a  možná vám svým drsným a nevybíravým způsobem pomůže zbavit se všeho, co už nepotřebujete.

Mgr. Tereza VIKTOROVÁ